Ahoj, jmenuji se Jan, je mi 29 let a měřím 175 cm. Už od své puberty trpím velmi vysokou nadváhou. Na základní škole se mi za to děti smály a samozřejmě tím trochu utrpěla i má psychika. Na střední se to znovu, možná v trochu mírnější formě, opakovalo. Tou dobou má váha přesahovala 110 kg.
Po škole jsem začal pracovat jako kuchař a ačkoliv jsem denně po kuchyni naběhal víc jak 15 tisíc kroků, pořád jsem přibíral na váze. Mohla za to nepravidelná strava, neustálý stres i lenost jídlo si připravit. To mě dovedlo až ke 120 kilům. S postupujícím časem se mé tělo pro mě stávalo větší a větší přítěží. Sice se mi už lidé nesmáli tak, jako kdysi ve škole, ale nebyl jsem se sebou vůbec spokojený. Nemohl jsem sportovat, dělat aktivity, které dělají „normální“ lidé, natož si najít přítelkyni. Pohyb pro mě začal být čím dál tím víc náročný. Kromě práce jsem se prakticky vůbec nehýbal.
Dostal jsem se na ,,úctyhodných“ 128 kg
Můj den se skládal z práce u sporáku, odpočinku na gauči u televize a spánku. Kamarádi se mě stranili, protože jsem s nimi nemohl ani vyrazit na výlet. Dokonce i klasický nákup pro mě byl problém. Ihned jsem se zadýchal a zpotil. Doma jsem nevařil, raději jsem jedl v práci za chodu a bez jakéhokoliv řádu. V té době většinou jednou až dvakrát denně. Víceméně to bylo smažené jídlo s minimem zeleniny, které by se jen těžko dalo nazvat zdravým. Zhubnout jsem se pokoušel několikrát, ale vždy to po zhruba měsíci ztroskotalo s nulovým výsledkem. Váha mi tak vyšplhala na ,,úctyhodných“ 128 kg. Věřte nebo ne, ale v tu dobu jsem potkal svou životní lásku. I když jí má váha nevadila, párkrát se zmínila, že bych s tím kvůli svému zdraví měl něco udělat. Měl jsem totiž vysoký krevní cukr a srdeční tlak, bolely mě klouby a trpěl jsem poruchami spánku. Na můj věk nic moc.
Byl jsem skoro šťastný
Po roce vztahu jsem požádal mou přítelkyni o ruku a k mému překvapením řekla ano. Měli jsme nádhernou svatbu a já jsem byl konečně šťastný. Vlastně, ne tak docela. Má váha mě stále pronásledovala a děsila i ve snech. Zlomový moment přišel, když mi má nadřízená v práci prozradila, jak se jí podařilo zhubnout. Pomohl jí KetoMix. Jako kuchař a zastánce úplně jiného jídla jsem tomu nemohl uvěřit. Když jsem o tom ale přemýšlel, řekl jsem si, že vlastně nemám co ztratit.
Stravování se stalo mým koníčkem
S KetoMix dietou jsem začal prakticky z hodiny na hodinu. Šéfová mi ze své zásoby dala pár porcí výborného koktejlu s příchutí čokolády, a takto jsem odstartoval svůj životní cestu za štíhlou postavou. Další den jsem si objednal vlastní měsíční balíček a k tomu pár věcí na ochutnávku. Musím říct, že mě KetoMix příjemně překvapil, a to svou chutí a pestrým výběrem.
Potom jsem touto úžasnou dietou začal žít, protože se stravování stalo mým koníčkem. Přišel jsem na neskutečně moc různých kombinací, jak si jídla KetoMix připravit. Od obyčejného koktejlu až po pizzu nebo buchtu, a to zcela bez výčitek.
Ze začátku jsem hubl nejvíce
Váha šla rychle dolů. Po určité době jsem začal chodit na procházky a lehce cvičit. S pauzami jsem byl na KetoMixu přes rok a půl. I dnes, když už ho vlastně nemusím jíst, tak si na něm rád pochutnám. Můj život se od té doby dost změnil. Mám s manželkou spokojený život a snažíme se o miminko. Se svou váhou jsem nyní víc jak spokojen.
Všem určitě tuto dietu doporučuji. Člověku ani nepřijde, že nějakou drží. Nehladoví a prakticky pořád něco jí. Teď už se moc rád hýbu, chodím s kamarády na výlety a v noci se mi dobře spí. Proč jsem ale hlavně chtěl zhubnout, bylo mé zdraví. Potom, co jsem shodil všechna ta kila, nechal jsem si znovu udělat krevní testy a všechny byly v pořádku. A za to chci poděkovat KetoMixu.
Především mé poděkování patří všem skvělým výživovým poradkyním, které mi vždy byly ochotny se vším pomoci.
S pozdravem spokojený, hlavně už hubený, zákazník Jan F. z Ostravy.
